Dúbravka prozradil předzápasový rituál a říká: Užívám si každé utkání, cílem Newcastlu je Evropa
Slovenský reprezentant a brankář Newcastlu se v rozhovoru pro CANAL+ Sport rozpovídal o dobré formě “Magpies” v Premier League, o častých zraněních v týmu i o tom, jak zvládá nabitý zápasový kalendář v závěru sezony.
Martine, s Newcastlem jste uprostřed náročného programu, tak jak se cítíte? Jsou pro vás anglické týdny těžké, nebo už jste si na ně za ty roky na Ostrovech zvykl?
Jsem moc rád, že hrajeme tímto způsobem, kdy můžu trávit většinu času v zápasovém módu. Snažím si to užívat a pevně věřím, že nám forma, kterou máme po reprezentační přestávce, vydrží co nejdéle.
Je toto období z vašeho pohledu více o regeneraci než o tréninku?
Já si myslím, že je to hlavně o tom, aby hráč dobře zregeneroval a správně se připravil na další zápas. Moc prostoru na něco jiného tam není. Já osobně už vím, jak v tomto módu fungovat, a i díky naší účasti v Lize mistrů jsme podobný program v aktuální sezoně zažívali často. Užívám si to a jsem rád, že můžu chytat.
Musím se vrátit k fantastickému obratu proti West Hamu, který jste doma porazili 4:3. Co se vám honilo hlavou v průběhu zápasu?
Bylo to jako na horské dráze, protože se pro nás zápas do nějaké 50. minuty nevyvíjel vůbec dobře. Nezachytili jsme začátek zápasu a bohužel se nám zranil kapitán Jamaal Lascelles, takže jsme museli trochu improvizovat a změnit rozestavení. Ale i přesto, že jsme dostali třetí gól, tak jsme se nevzdali a dokázali jsme ten zápas otočit. Bylo to velmi emotivní a taky mentálně náročné, kluci si sáhli až na dno svých sil. Ale když takový zápas zvládnete, tak vám to do dalších utkání dodá mnoho sil a velké sebevědomí. Takže bylo úžasné zápas otočit a odrazit se k lepším výkonům.
Co se vlastně stalo, že jste najednou tak přepnuli a dokázali jste ten zápas převrátit na svou stranu?
Myslím, že se ukázala naše silná mentální stránka. Za stavu 1:3 jsme si řekli, že už nemáme co ztratit a půjdeme se pobít o co nejlepší výsledek. Nevzdali jsme se, bojovali jsme a dali jsme do toho srdce. Střídající hráči dodali mužstvu zase trochu jiný charakter a bylo skvělé vidět, že jsme nesklopili hlavu a dělali jsme, co se dalo.
V tom zápase jste přišli o kapitána Lascellese, později se zranili i Tony Livramento a Miguel Almirón. Newcastle je tuto sezonu na zranění skoro až prokletý. Jak to vnímáte a čím si myslíte, že je to způsobené?
Myslím si, že je to dané naším style hry. Všichni hráči do toho jdou na hranu svých možností, a zranění jsou prostě součástí fotbalu. Samozřejmě že nás ten rekordní počet zraněných hráčů netěší, protože v zápase nemáme tolik možností. Ale musíme to akceptovat, a prostor dostávají hráči, kteří v uplynulých sezonách tolik šancí nedostávali. Je jen na nich, jestli toho využijí. Já jsem jedním z nich, takže se snažím z toho vytěžit maximum a užívám si každý zápas. Teď je na nás, abychom podávali co nejlepší výkony a byli úspěšní.
Jak moc je pro brankáře náročné, když se před ním každý zápas mění složení obrany?
Není to jednoduché, protože kluci vždycky potřebují trochu času na to, aby si zvykli na složení a rozestavení, ve kterém hrajeme. Někteří hráči v sezoně nastoupili na více postech, ostatní teď třeba musí být na pozicích, na kterých nikdy předtím nehráli. Takže to není jednoduché, ale nebudeme si stěžovat nebo se na to vymlouvat. Taková je situace a my na ni musíme správně zareagovat, protože jsme stále ve hře o Evropu a chceme bojovat o co nejvyšší příčky.
Jak proti West Hamu, tak proti Evertonu jste v oslabené sestavě ukázali obrovskou vnitřní sílu. Je to zásluhou manažera nebo tím, jak vyspělí hráči v mužstvu jsou?
Je to kombinace obojího. Eddie Howe do týmu přinesl jasnou herní filozofii a styl, kterým chceme hrát. Všichni hráči jsou navíc mentálně nastavení tak, že se chtějí pokaždé bít o co nejlepší výsledek. To se nám povedlo proti West Hamu i na Evertonu, takže nám to dodalo velkou dávku pozitivní energie a sebevědomí.
Proti Evertonu jste čelil penaltě Dominica Calverta-Lewina. Na míč jste si sáhl, bylo to opravdu blízko, ale gólu jste nakonec nezabránil. Jak se brankář v takové situaci cítí?
Bylo to blízko, ale penalty jsou vždycky loterie. Snažil jsem se natáhnout ruku, ale míč mě trefil do zápěstí, nebo lépe řečeno do místa, kde končí rukavice. Kvůli tomu už jsem balon nemohl nijak usměrnit, a tak jsem se snažil jej aspoň co nejlépe trefit. Chyběla mi trocha štěstí, aby se míč odrazil do břevna. Byla to škoda, ale střela byla velmi prudká, a pravděpodobně proto skončila gólem.
Váš spoluhráč Alexander Isak dal v posledních třech zápasech tři góly a má také jednu asistenci. Co z něj ve vašich očích dělá tak výjimečného útočníka, a jak velká výzva je mu čelit každý den na tréninku?
Je velmi agilní a neustále v pohybu, takže je těžké ho přečíst. Klame i svou figurou. Je dost vysoký a navíc má skvělou techniku a vedení míče. Navzodry tomu, že není typem robustního útočníka, tak dokáže při střele vyvinout velkou sílu. Jeho střely jsou těžko chytatelné. Jsme moc rádi, že ho máme v týmu, protože je opravdu rozdílový. Dokáže rozhodovat zápasy a je schopný strhnout ostatní hráče. Umí převzít zodpovědnost, což dokazuje exekucí penalt, to není nic jednoduchého. Snad se mu bude dařit i nadále.
Slyšel jsem, že před zápasem máte zajímavý rituál. Narážím na sprchování po rozcvičce, je to pravda?
Ano, je to tak. Vždycky po rozcvičce chodím na dvacet třicet sekund do studené sprchy. Jednak jsem často špinavý, ale taky mě studená voda pořádně nabudí. Vyplaví se mi endorfiny a potřebuju to, abych byl na zápas co nejlépe připravený. Je to taková moje tradice.