Fajn chlapík Jirka Fencl. Navždycky s námi
Páni, jak ho to komentování vtáhlo! Ještě nedávno úspěšný trenér Jiří Fencl, ačkoliv se zrovna pral se závažnou chorobou, našel neobyčejné zalíbení v práci pro CANAL+ Sport. Bohužel už se o další šichtu nepřihlásí. V neděli zemřel. Ale členem týmu zůstane napořád.
Ještě na podzim jsme spolu u kafe klábosili o přitažlivosti i záludnostech televizní práce. Zabral se do ní s vášní, zajímala ho zpětná vazba, zkoušel nové přístupy. Dvě hodiny jsme debatovali o situaci na WTA Tour, o novinkách v naší milované NHL, o golfu nebo o muzice, kterou měl tak rád.
Jen letmo se zmínil o léčbě, kterou podstupoval už rok a půl. Zrovna se mu chystali k chemoterapii přidat i ozařování. „Zábava,“ poznamenal sarkasticky. Mluvili jsme o zpracování speciálních statistik, které by on a ostatní naši komentátoři mohli využít při přímých přenosech. „Mám další info. Jakmile mi bude trochu líp, pustím se do toho,“ psal mi.
Bavilo ho programování. S parťákem Lukášem Březinou vyvinuli skvělou aplikaci Resultina, kterou používají běžní tenisoví fanoušci i vážené kapacity v branži. Poznal jsem ho asi před patnácti lety jako kouče Lucie Hradecké, které pomohl na 41. místo světového žebříčku v singlu, ke dvěma grandslamovým titulům v deblu a jednomu v mixu, ke stříbrné a bronzové olympijské medaili a taky k pěti triumfům ve Fed Cupu.
Lucie ho poznala líp než většina jeho známých: „Jirka byl chytrý člověk s dobrým srdcem, který každému rád pomohl. Vždy myslel spíš na ostatní než na sebe. Když měl nějaký problém, snažil se ho vyřešit sám, aby tím neotravoval své okolí. I když to tak navenek nevypadalo, nezkazil žádnou srandu. Chlap do nepohody. Své blízké nikdy nezradil. Nedopustil by, aby jim někdo ublížil. Měl přehled téměř o všem. Co nevěděl, okamžitě našel na internetu, kde byl jako doma. Měl rád hudbu, počítače a sport. Neznám osobu, se kterou by si nerozuměl.“
„Fenclík“ skutečně patřil ke všeobecně oblíbeným postavám – nejen mezi krajany, ale i mezi cizinci putujícími po ženské i mužské sérii. Dobrá duše, milý a vstřícný týpek ze štvanického ČLTK. Jeden z klíčových členů fedcupové bandy kapitána Petra Pály.
Kývl mi na řadu rozhovorů pro MF DNES. Zarputile, leč férově jsme soupeřili při fotbálcích trenérů a reportérů na grandslamech v Melbourne, Londýně i New Yorku. Nebo taky v NHL Fantasy, v níž coby komisař organizoval naši ligu a usměrňoval nejvýbojnější účastníky.
Poté, co jeho „životní“ klientka Lucka Hradecká ukončila kariéru, vedl předloni taky Markétu Vondroušovou, která pár měsíců po jejich rozchodu vyhrála Wimbledon. To už udatně zápolil s bolestí, únavou, nevolnostmi i neveselými vyhlídkami do budoucnosti. „Děkuju moc, že na mě myslíš. Zatím jsem stále out na IR. Je to boj,“ odpověděl v prosinci na otázku ohledně návratu k mikrofonu.
V hokejové hantýrce „IR“ znamená injured reserve, čili seznam zraněných hráčů v mužstvu. Doufal jsem, že z něj jeho jméno jednou zmizí a že ho zase uvidím a uslyším v akci. Vím, že si totéž přály i všechny naše expertky, se kterými loni na Spartě natáčel rozpustilou upoutávku na vysílání CANAL+ Sport. Psaly mu, povzbuzovaly ho...
Některá přání se prostě nesplní, třebaže pocházejí z dobré víry a kamarádství. I když už ale Jirka Fencl diváky u dalšího přímého přenosu nepřivítá, zůstane s námi. Z příjemných vzpomínek tisíců lidí, kteří se s ním setkali, jen tak nezmizí.